Španělsko

AU PAIR NA MALLORCE

Hana Nápravníková
18. 4. 2020
7 min. čtení
264x
0 komentářů

Příběh o tom, jak jsem si sbalila svůj kufr, a aniž bych uměla španělsky, se vydala vstříc novému dobrodružství na Mallorcu. A také o tom, jak jsem to ani po 14 dnech nevzdala a nejela zpátky domů.

3 TÝDNY PŘED ODLETEM

Letošní zima je opravdu tuhá asi jako já do zazvonění budíku, ale blížící se státnice mě donutily vstát minimálně pro jídlo. Avšak po té, co jsem zahlédla svůj odraz v zrcadle, jsem měla chuť zalézt zase zpátky a zůstat tam do té doby, než číslo teploměru ukáže víc jak 0.

Ranní pohled na sebe mě rozbrečel. Po obličeji a po těle se mi všude začaly dělat puntíky, a tak jsem se vydala k doktorovi, aby mi sdělil, že mám ve svých 23 letech neštovice.

Během léčení a ležení doma s neštovicemi se nic (kromě zrušení státnic, zrušené dovolené na Kanárských ostrovech a sledování Přátel) nic zvláštního nestalo. Až do jednoho večera, kdy jsem se rozhodovala, co budu dělat dál. Přemýšlím tak docela často, závěr to má vždy stejný, usnu.

Přihlásila jsem se na stránkách www.aupairworld.com a rozhodla se, že vyjedu, pokud možno, do Barcelony dělat au pair! Skoro to vyšlo, minula jsem se jen o 200 km přes vodu.

Sama jsem kontaktovala několik rodin, které žijí přímo v Barceloně či poblíž. Ani negativní odpovědi mě neodradily od tohoto snu a já hledala dál. Jedno odpoledne, kdy jsem už měla o pár neštovic méně, mi přišla zpráva od rodinky z Mallorky, že by si mě přáli mít doma jako au pair! Původně jsem ani nechtěla reagovat, ale komu se poštěstí žít 3 měsíce na Mallorce?

TÝDEN PŘED ODLETEM

            V kontaktu s budoucí rodinou jsem byla velmi často. Vyměňovali jsme si navzájem informace o sobě, o náplni mé práce a nějaké fotky. Například jsem dostala fotku od mé budoucí host mom z restaurace, kde právě obědvali s manželem a měli nádherný výhled na moře, palmy a přístav, já na oplátku poslala výhled můj – zasněžené garáže, parkoviště a popelnice na třídění odpadu.

            O mém odjezdu věděli jen nejbližší přátelé a rodina. Nejčastější otázka, kterou jsem slýchala, byla „A ty umíš španělsky?“

„Hele, docela jo, třeba – A la mierda! (do prdele)“ odpovídala jsem.

DEN PŘED ODLETEM A DEN ODLETU

            Jelikož jsem hledala nejlevnější letenku, musela jsem se obětovat a přijmout fakt, že musím být na letišti brzy ráno. Čekal mě let Praha – Berlin – Mallorca.

„Ty se máš, že letíš pryč“ povzdechla moje kamarádka ve chvíli, kdy na mě na úvodní stránce pražského letiště vyskočila tabulka odletů – všechny odlety na trase Praha – Berlin, ten den byly zrušeny.

„Ty vole, možná tak A la mierda!“ odpověděla jsem a už jsem volala na informace na letiště, aby mě paní uklidnila, že můj let se uskuteční. A tak jsem i přes nadváhu svého zavazadla odlétla na španělský ostrov, kde na mě již čekala moje „nová“ rodina s velikou cedulí – BIENVENIDA A CASA HANA.

PRVNÍ DEN NA MALLORCE

Jakmile jsem dorazila do mého nového pokoje, děti se na mě vrhly. Tři malé španělské děti se na mě vrhly a vyžadovaly pozornost. A dárky.
Já zase vyžadovala klid a slovník, abych jim alespoň něco španělsky řekla.
Á la mierda jsem nemohla. Ale chtěla jsem.

Po večeři nastal první úkol. Vykoupat děti. Vykoupat tři malé španělské děti. Najednou. Asi po půl hodině se mi je konečně podařilo dostat v jeden moment všechny do vany – nevyndávala jsem je tedy z koše na prádlo, nesundávala ze skříně nebo z mých zad.
Myslela jsem, že mám vyhráno. Nastal další úkol. Dostat je z té vany zase zpátky. Ani jeden nechtěl ven. Ani jednomu nevadilo, že jsem vyndala špunt. Prostě ven nechtěly!

A o tom, jak probíhaly moje další dny, co jsem navštívila nebo jak moje rodina musela vyzvedávat své dvě čivavy na policejní stanici, protože jsem špatně zavřela dveře či jak jsem chodila do Burger Kingu na wifi, neboť tu doma neměli a data ještě byla drahá, zase příště!

Hana Nápravníková
V 21 letech jsem jela na tři týdny do Vietnamu, rok poté jsem jela na Work And Travel do USA. Na Mallorce a poblíž Barcelony jsem byla jako au pair. Jedno léto jsem strávila jako animátorka na Krétě. Na Madeiře jsem byla na Erasmu, opět v USA na Work And Travel a kdyby se nedělo teď, co se děje, jsem pořád ještě v Malaze na Erasmus Internship.

Chystám se psát nejenom o tom, co navštívit, ale taky jaké jsou možnosti si zkusit žít v zahraničí.
Komentáře
Zajímají tě nějaké informace ohledně cesty? Zeptej se autora v komentáři.

Pro komentování se přihlašte.

Nejčtenější cestology
 
1
Írán
 
2
Lago del Predil
 
3
Prodloužený víkend Rakousko
 
4
(Neuvěříte) Ceny na Bali
 
5
Jistá nejistota aneb odletíme?
 
1
AU PAIR NA MALLORCE
 
2
Rakousko 2
 
3
Tour du Mont Blanc - 2. etapa (Les Contamines - Les Chapieux)
 
4
13 důvodů proč...jet na Erasmus na Madeiru
 
5
Život v autě na Novém Zélandu
Poděl se se svými zážitky z cestování z ostatními
Chceš se s ostaními podělit o své zážit z cestování? Založ si cestolog a piš o svých zážitcích.
Vytvořit cestolog
Nejoblíbenější cestovatelé
Jindřich Brychta
17 cestologů 8 odběratelů
Mishka Travels
14 cestologů 25 odběratelů
pechackova-v
12 cestologů 12 odběratelů
veronikatraveldiary
14 cestologů 11 odběratelů
vzhurudonekonecna
13 cestologů 13 odběratelů
Mohlo by se ti také líbit
 
JAK CESTOVAT SÓLO: Tipy od českých blogerek
Video, v němž vám 16 českých cestovatelek prozradí, jak se jim cestuje sólo
Mishka Travels
0 komentářů
 
Tenerife
Okružní jízda po ostrově
Michal Munzar
1 komentářů
 
8 tipů, jak si užít Barcelonu (SKORO ZADARMO!)
Barcelona 2020
Jiří Balga
2 komentářů
 
Tipy na poslední den v Malaze
Praktické tipy na poslední den v Malaze
lou-brabcova
0 komentářů