Kambodža - 14. listopad 2022 (10. den) - Pepř a venkovská idylka

Ráno jsme si v našem guesthousu půjčili 2 skútry a vyrazili na výlet ven z města. 
Cílem je pepřovníková farma La Plantation. Farem pěstujicích pepř je v okolí Kampotu více - však také kampotský pepř je v kulinářství pojem.

Na La Plantation jsem měla referenci od známé. Farmu založil v  r. 2013 francouzsko-belgický pár "penzistů", kteří se na svých cestách zamilovali do zdejší krajiny. Koupili tu pozemky a začali farmařit. Dnes zaměstnávají 150 - 300 místních (300 v době sklizně), provozují základní školu a agroturistiku.

Je to vážně krásně místo s úžasným výhledem do krajiny asi 17 km od Kampotu. Ideální je jet tam na skútru nebo tuk tukem. Ze silnice z Kampotu po pár kilometrech sjedete doleva na hliněnou cestu vedoucí kolem jezera Secret Lake. Je to krásná projížďka malebnou venkovskou krajinou. Místní se na vás usmívají a zdraví, když je míjíte, děti mávají - prostě idylka.

40minutová prohlídka farmy a 20minutová degustace pepřů je zdarma. Je v angličtině nebo francouzštině a začíná cca každých 20 minut. Je to tak zajímavé (zvláště degustace), že i když si na začátku říkáte, že si nic nekoupíte, stejně si aspoň jeden pytlíček na památku koupíte 😊.

Je po 13 h. a nám se ještě nechce vracet do města. Jedeme proto dál prašnou cestou a hledáme, kde bychom se najedli. 

V jednom místě vidíme přístřešek se židlemi, na plotě hrnce. Nazvu to hospodou, i když ty městské to vůbec nepřipomíná.  Ale evidentně se tam chodí lidé najíst.
Jdu se zeptat - ukazují, že mají rýži a jedno jídlo - nějaké kuřecí se zelenými listy a kari kořením. Je to moc dobré. Po počáteční nejistotě obsluhy (cizinci tam možná ještě nejedli) jsou moc milí. Od vedlejšího stánku nám donesou plechovky piva Ganzberg. Za 4 jídla a 4 plechovky piva platíme 7 USD. Tolik stálo 1 jídlo na farmě La Plantation.

Během jídla jsme pozorovali místní muže, jak odněkud svážejí pytle s mangy. Když vidí, že nás to zaujalo, 3 manga nám do hospody přinesou. Takových jakoby sadů jsme si všímli již dřív - mangovníky totiž připomínají broskvoně. 

Prostě nám to nedá a vydáváme se cestou, kudy zmizel traktor (resp. takový ten tahač vlečky) s vlečkou pro další náklad manga.

Polňačka je místy blátivá, místy písčitá. Jedeme opatrně, přeci jen to neumíme na motorce jako místní (vč. dětí).

Pak v protisměru potkáváme už zase naloženou vlečku s mangy. Složitě si vyhýbáme. Chlapi sedící nahoře na pytlech z toho mají srandu. Po chvilce přijíždíme k sadu, kde pytlují sklizená manga. Posuňky se ptáme, zda si můžeme udělat pár fotek. Vlastně jsem nikdy neviděla mango na stromě. Asi dozrávají postupně. Některé stromy kvetou, některá manga jsou ještě zelená. Dostáváme dalších 5 plodů manga (asi půjdu ráno prodávat na trh😊).

Lidé na chvíli přerušili práci a pobaveně nás pozorují a na něco se ptají, ale nerozumíme si. Nevadí jim, že je fotíme. Pak si máváme a jedeme dál. Resp. vracíme se k hospodě, a pak jedeme dál. 
Pokračuje vesnický ráz krajiny s domečky uprostřed polí. Překvapuje mě, jak často jsou u domků nebo v těch odlehlých vesnicích volejbalová hřiště. Někde dokonce děcka hrají.

Máme najeto asi 45 km, když najíždíme na hlavní silnici vedoucí do Kampotu. Máme žízeň, a tak si u jednoho z mnoha stánků u silnice dáváme 2 plechovkové Coly a 2 (mňam chlazené) kokosy.

Po chvíli ale koukáme na mrak nad Kompotem a radar na mobilu potvrzuje, že asi pěkně zmokneme.

Ačkoliv jsme původně chtěli z frekventované silnice sjet, teď jsme po ní frčeli, abychom byli co nejdřív v guesthousu. 

Jsme už trošku sžití s místním provozem. Motorky jezdí většinou odstavným pruhem. Takže nás nezaskočí jiná motorka nebo kolo v protisměru v našem odstavném pruhu. Ani to, že předjíždějící jsou zároveň předjížděni, zatímco v protisměrném proudu probíhá totéž. Je jen potřeba dávat pozor na vše okolo.

Při příjezdu do Kampotu opravdu začíná pršet. Podle vody na silnici a spadaného listí Je zjevné, že ten hlavní liják nás předběhl. Máme prostě kliku.

Tohle byl fakt PERFEKTNÍ den !!!