Na motorce pod stanem 

České Švýcarsko

Na začátku června vyrážíme do Českého Švýcarska. V pátek po práci nasedáme na motorku jedeme směr Žatec, Litoměřice.

Stále jsme však netušili, kde dnešní noc rozbalíme náš nový stan. Nakonec jsme si našli malý kemp u Olešskýho rybníku. V noci se přehnala silná bouře. Stan to zvládl bez jakékoliv újmy. 

Druhý den jsme si vyšlápli na vyhlídkovou věž Růženka. Cesta tam i zpět byla díky mazlavému plátu obtížná, ale výhledy z věže za to stály. Obloha se pomalu projasňovala a teplota stoupala a tak další naplánovaný výstup na Mariinu vyhlídku byl doslova očistec. Na vyhlídku jsme dorazili zcela propocení. Dnes jsme rádi, že jsme tu byli ještě před velkým požárem a mohli vidět tu krásu. Aby toho nebylo málo dali jsme si ještě jeden výšlap, tentokrát s obce Líska na rozhlednu Studenec. Jedná se o jednu z našich nejstarších rozhleden byla postavena v roce 1888. Postupem let ale chátrala a měla být dokonce stržena. Na poslední chvíli se ji podařilo zachránit a nově zpřístupnit veřejnosti v roce 2009. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 17 metrů nad zemí se můžete kochat výhledy na Krušné, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše nebo České středohoří.

Další zastávky už byly typu drive-in. Nejdříve jsme se zastavili v bývalém čedičovém lomu Zlatý vrch. Délka svisle postavených sloupců dosahovala 18 metrů. Potom jsme navštívili další kamenné varhany Panská skála, která je sice menší, ale mnohem navštěvovanější.

V neděli při zpáteční cestě jsme si nemohli nechat ujít návštěvu Pekelných dolů, které všichni známe z pohádky S Čerty nejsou žerty. Nyní je provozuje motorkářský klub. To že jsou cílem mnoha motorkářů bylo jasné ještě před samotným příjezdem. Občerstveni vyrážíme domů s vědomím, že jsme tady nebyly naposled. Cestou děláme zastávku v Litoměřicích a v Kadani na náměstí.

Rakouské Alpy - Großglockner Hochalpenstraße

Po návštěvě Pekelný dolů jsem naplánoval další profláklé místo mezi motorkáři – průsmyk Großglockner a tak v polovině června jsme zamířili do rakouských Alp. V podvečer míjíme Salzburg a míříme k jezeru Attersee, kde jsme dostali od kamaráda typ na kemp. Stavíme stan vedle turistů z jižních Čech a Indů.

V sobotu objíždíme další salcburská jezera. Stavíme v historickém městečku Hallstatt a lanovkou se necháváme vyvést na vyhlídky Skywalk. Krátce jsme si prošli centrem města, ale je tu přelidněno a tak mizíme. Máme štěstí, obloha je azurová, příjemná teplota a minimální provoz a tak ani nelitujeme poplatku za průjezd 48 km dlouhé cesty s převýšením 1748 metrů. Z průsmyku ještě stoupáme z odbočky k Edelweisspitze, který leží v nadmořské výšce 2571 m. Jak říkají Homolkovy, to jsou panorámata, z plošiny je vidět najednou 37 vrcholů vyšších 3000 metrů a 19 ledovců! Sjíždíme dolů a nacházíme nádherný kemp, krerý je součástí rodinné farmy. Jen taktak stíháme objednat večeři. Nic netušící Martina, které má v tento den narozeniny je velmi překvapené malou pozorností od majitele.

Při zpáteční cestě navštěvujeme Krimmelské vodopády, které padají ve třech stupních z neuvěřitelných 380 metrů. Je to neuvěřitelná přírodní síla. My jsme rádi, že se můžeme před dlouhou cestou domů, alespoň trochu schladit, protože nás čekal opravdový očistec, teplota na budíku ukazovala 36°C. Navíc když Rakušani vám udělají omezení na 30 km/h, tak jsme byli rádi za nové letní bundy a těšili jsme se až budeme v Německu, abychom upalovali stovkou a foukal aspoň trochu vítr.