Německý Urbex

Monstrum uprostřed pole

Je šest hodin ráno a my vyrážíme z Ostravy směr Berlín. Čeká nás pěti hodinová cesta skrze Polsko až k jednomu obřímu stroji, který zůstal opuštěný uprostřed polí. Po zdlouhavé cestě, kterou jsem jako jediný úspěšně prospal jsme dorazili na místo. Ovšem zjišťujeme, že první odbočkou, kterou nás vedla navigace to nepůjde. Ta totiž vede na okruh, kde se zrovna jedou závody. Snažíme se tedy paní co kontroluje lístky vysvětlit, že jsme tam omylem a ukazejeme na mapách kam vlastně potřebujem. Slečna ovšem netuší co po ní chceme a tváří se jakoby naše cílová destinace vůbec neexistovala. Nu což, otáčíme se tedy a pokračujem k další odbočce. To už je ta správná! Necháváme auto u krajnice před závorou s nápisem zákaz vstupu a pokračujeme směr zákaz vstupu. Jdeme asi dvacet minut pěsky lesem a pak jej uvidíme! Obří povrchové rypadlo tyčící se 50 metrů do výšky a dlouhé 171 metrů. Rypadlo važí přes 3 000 tun a do  provozu jej uvedli roku 1964. Svou činnost pak ukončilo roku 2002 kvůli technickému stavu a díky vysokým nákladům na demontáž zůstalo stát opuštěné v poli. Oblast kolem je celá upravená a v okolí je vybudován solární park. Procházíme skrze rozpadlý plot a po schodech, zrezlém žebříku a rozpadlých můstcích stoupáme až na samotný vrchol. Železné konstrukce o sebe vržou, mříže a stupně nám skřípou pod nohami, ale ani to nás neodradí vystoupat až na druhý nejvyšší bod tohto monstra. Je odtuď nádherný výhled na celé okolí, za ten strach a výšku pod nohami to stojí.

Sovětská základna

 Další zastávkou kam nás cesta zavedla je opuštěná Sovětská Základna. Po pár minutách se dostáváme dovnitř skrze okno vedoucí do budovy, po temných schodech do druhého patra, zase dolů a skrze okno ven. Netrvá to dlouho a jsme v areálu u hlavní brány se sovětskou hvězdou. Pokračujeme dále skrze komplex, ale všechny budovy jsou zabedněné a nepřístupné. Až na jednu. Lezeme dovnitř skrze vykoplé dveře a před námi se nachází dlouhé temné chodby kde pomalu nejde vidět na konec, schody až do třetího patra a prázdné mísnosti. Procházíme tedy skrze dlouhé chodby občas i s baterkou v ruce. Zatuchlý vzduch plný prachu by se dal krájet. Základna byla opuštěna roku 1991, ale začala sloužit již za pruských válek. Bylo zde například uvězněno i několik tisíc francouzkých vojáku. Sovětům pak sloužila jako výcvikový tábor pro piloty. V některých místnostech se dá najít ještě spousta uniforem, novin, map, letáků nebo  časopisů v azbuce. Pod budovou je pak temná chodba kde nejde vidět na krok, ale na to už jsem neměl odvahu. Našli jsme zde taky zbytek plynové masky nebo zapomenuté odznaky.