Sdílej cestolog:
()

Už celkem dlouho jsme měli v hlavě nápad, no možná spíš sen, jet do Egypta a vidět tam pyramidy. Náš sen začal dostávat přesnější obrysy, když jsme začali na dovolený jezdit s německými cestovkami a viděli jsme jejich ceny za zájezd do Egypta v zimní sezoně. Věděli jsme, že tohle je pro nás ta pravá cesta, uvidíme pyramidy a zároveň se u toho nebudeme pařit v horku.   Když už jsme tedy měli vše potřebné k cestě do Egypta zařízený začala velká debata a hodiny googlení, jak my se k těm pyramidám dostaneme, přeci jen je to z Hurghády 6 hodin cesty autobuse. Na individuální cesty po Arabských zemí jsme moc kladných recenzí nenašli a jet na organizovaný výlet pořádaný cestovní kanceláří jsme taky nechtěli. Když už jsme byli opravdu bez radní a do odletu zbývalo pár dnů, vykoukla na mě cestovní agentura, která zprostředkovává výlety v Egyptě, navíc nejenže byla asi o polovinu levnější než všechno, co jsme do té doby viděli, ale nabízela i česky mluvícího průvodce. Bylo jasno, bereme tuhle nabídku. Na internetových stránkách agentury, jsme vybrali hned dva výlety. Káhiru a Saharu. Ještě v Čechách jsme paní majitelku kontaktovali a byli domluveni, že až doletíme, dáme ji vědět a ona na oplátku napíše bližší informace k výletům.                      Káhira byla naplánovaná na pondělí, a jelikož byla od našeho hotelu vzdálena nějakých 5-6 hodin jízdy, tak nás autobus vyzvedával už v jednu hodinu ráno, první jsem ani nechtěla jít spát, že se prospím v autobuse, ale nevydržela jsem.  I tak jsme byli v plný polní připraveni v daný čas na hotelovém parkovišti a čekali na náš autobus. Docela jsme koukali jaký je v noci u hotelu provoz, odchytit zrovna náš autobus nebylo vůbec tak jednoduchý, jak jsme si mysleli.  Ale zvládli jsme to 8). I když nás překvapilo, že v autobuse nebyl ani český průvodce, ani český řidič, ani čeští pasažéři, za to tam byli holanďané, ukrajinci, poláci, němci.. na co si jen vzpomenete, Situaci jsme vzali tak jak byla a moc jsme to neřešili, mysleli jsme si, že nám to agentura jen zprostředkovala a hold budeme v Káhiře s touto skupinou. Asi v půli cesty nás průvodce vzbudil, že se nemáme lekat, že kdyby něco, máme si připravit 70Euro na osobu a na nic se neptat, vystrašený jsme koukali tedy z okýnka, co se bude dít a nakonec nic. Doteď nevíme, co to mělo znamenat.
                Po dlouhých 6 hodinách jsme se dokodrcali do Káhiry (když píšu dokodrcali myslím to tak, egyptský dálnice a autobusy by mi daly za pravdu). K našemu překvapení nám průvodce číslo jedna (říkejme mu třeba anglický) řekl, že ihned po vystoupení na nás bude čekat v zahradách Egyptského muzea  náš český průvodce (Halelluhah). Jak řekl, tak i bylo, opravdu nás ihned po příchodu do zahrad oslovil lámanou češtinou tak třicetiletý snědý chlapík. Za chvíli se k nám přidala ještě dvě holky (no.. maminka s desetiletou dcerou) a my tak strávili celý den jen v 5 lidech, což bylo opravdu fajn, nejen že jsme se nemuseli mačkat v našem osobním minibuse, ale mohli jsme se během dne i na cokoliv zeptat. V Egyptském národním muzeu jsme strávili příjemnou hoďku a půl plného vyprávění nejdříve od průvodce, a při rozchodu i od Mattyho. Viděli jsme spoustu zajímavých věcí, ale ani jednu z toho neumím pojmenovat (#sorrynotsorry). Ve mně totiž zanechalo hlubší dojem úplně něco jiného - malý klučík, co stál u WC a podával mi kus toaletního papíru a očekával za to peníze, ta chudoba tady by se dala krájet (a to kdybych věděla, že je teprve začátek). Po ukončení prohlídky muzea nás čekal o něco zajímavější program (alespoň pro mě), jízda lodí po Nilu.

                Když jsem si v programu dne přečetla ´´PLAVBA LODÍ PO NILU´´ okamžitě jsem si představila plutí někde uprostřed džungle, obklopena hady a krokodýli. HA! Chyba lávky, bylo to celkem obyčejné plutí uprostřed Káhiry. Asi bych měla přestat koukat tolik na telku :D. Na loďce jsme potkali naše starý dobrý známí z autobusu včetně anglickýho průvodce a naše české spolucestovatelky poznaly ze svého autobusu zase pár ukřičených angličanů s dost svéráznou výchovou dětí.  Když jsme se dokochali výhledy na tu lepší část Káhiry, čekala nás prohlídka papyrusový dílny.                               


         Ještě v autobuse jsme si s Mattym řekli, že nic kupovat nebudeme, že doma máme spoustu věcí a jen by se na to prášilo. Ale nakonec Matty neodolal a přemluvil mě do kresby mapy Egypta (myslím, že se mu víc líbilo, že ve tmě svítí, než že je to mapa), usmlouval to na celkem slušnou cenu a ještě jsme k tomu dostali další obraz, kam pan prodavač napsal naše jména v arabských znacích.     

   Po našem smlouvacím zážitku v papyrusový dílně nás čekal zasloužený oběd. Chudoba tu opět byla dost nepřehlédnutelná. Oběd jsme měli v ceně výletu, ale bez pití, které jsme ani nechtěli, což čišníkovi dost vadilo, žádný pití – žádný peníze navíc pro něj, nemohl ale nic dělat. Když jsme se pořádně najedli, chtěli jsme si dojít na WC, zde opět stáli celkem malý děti s toaletním papírem a očekávali peníze. Bylo mi jich tam moc líto, že jsem musela ihned odejít z restaurace. Setkání s chudobou ale ještě nebylo ani zdaleka konec.                                                                                                                                 

Sice s plným břichem, ale s myšlenkama na chudobu jsme odjeli k pyramidám. Překvapilo nás, jak blízko města jsou. Už při cestě nás v autobuse průvodce upozorňoval na dost otravné prodejce čehokoliv, od sošek pyramid až po týpky, který chtějí peníze za fotku s velbloudem.  Těsně u pyramid jsme vydrželi jen chvilku, doslova na pár fotek, pak jsme ihned dobrovolně zalezli do autobusu a čekali na ostatní, kteří tedy přišli taky velmi brzy, ta otravnost a neurputnost nešla vydržet. Upřímně? Byli jsme celkem zklamaný. Průvodce s řidičem se ale nedali a stejně nám chtěli ukázat krásy pyramid, tak nás zavezli na vyhlídku, odkud byl super výhled nejen na pyramidy, ale i na město. Minimálně moji náladu i pohled na pyramidy zlepšili.                 

minuta volna, kdy nám nikdo nic nenabízel

                         

Vyhlídka

                Po pyramidách byla na programu ještě sfinga, tady už díky Bohu (nebo spíš Alláhu?) žádný otravové nebyli. Udělali jsme si opět pár fotek a šli dál do víru Káhiry. U východu ze sfingy seděl na schodech shrbený stařík a pletl z papyrusu košíky, každý jen za 1 Euro! No bylo mi ho strašně líto. Koupili jsem si od něj hned 4 a doma je rozdali jako dárky.  Škoda, že jsme neměli více drobných, ihned bych mu je dala.

                Jako poslední na programu dne byla dílna parfémů. V autobuse nás průvodce upozornil, že nemusíme nic kupovat, že prohlídka je řádně zaplacena, no nebudu lhát, po zážitku u pyramid jsem si oddychla.  Po hodinové jízdě v koloně jsme se konečně dostali do dílny. Na uvítanou jsme dostali místní čaj (který mi opravdu nechutnal, ale díky Bohu Mattymu jo, vyžunknul i ten můj). A pak jsme jen unaveně po celém dnu seděli a tupě očichávali asi 100 různých lahviček. Když jsme panu prodavači oznámili, že nic nekupujeme, byl smutný a asi i zklamaný, ale po předchozích zážitcích jsme ocenili, že nesmlouval a neotravoval dále. V autobuse před dílnou nás čekalo asi nejhorší setkání s chudobou. Malý klučina žebral a chtěl nám prodat nějaké sošky, my nechtěli, ale paní od nás z autobusu mu alespoň nabídla jablko (jen tak, taky nic nekupovala), ale on se na něj pohrdavě podíval, hodil ho po ní zpátky a utekl.  Byla jsem ráda, že tohle byla naše poslední zastávka a teď už jen dalších 6 hodin v autobuse cestou na hotel a modlit se, abychom stihli večeři (spoiler! Nestihli, ale na štěstí v hotelu mají bufet 24/7).

Líbí se ti příspěvek? Ohodnoť ho!

Jak moc se vám líbil tento cestolog?

Průměr hodnocení / 5. Hodnotilo lidí:

Cestolog ještě nikdo nehodnotil.

Sdílej cestolog:
Příspěvek od 

Ahoj, já jsem Lucka a společně s mým přítelem Mattym moc rádi cestujeme a většinou při tom zažíváme dost životních lekcí, o kterých prostě musím napsat.

více o autorovi

Také máš kapsy plné zážitků?

Vytvoř svůj cestolog a poděl se o zážitky s dalšími cestolidmi.
Napsat cestolog

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

NEJNOVĚJŠÍ DOBRODRUŽSTVÍ  NA VÁŠ EMAIL
Přihlášením souhlasíte se 
zpracováním osobních údajů.

Připraven na blogování?

Podělit se s lidmi o svá dobrodružství už nemůže být jednodušší! Stačí se zaregistrovat a můžeš začít ihned psát o své cestě.
Začít blogovat
cestolidi.cz
© 2017-  
2020
 cestolidi s. r. o.  
Vytvořeno s  
  k cestování.
envelopeusermagnifiercrossmenu linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram